SLOVENSKÝ ČUVAČ
KOLIE DLOUHOSRSTÁ
NIKDO o něm nevěděl a troufám si říci, že spousta lidí ani neví kdo to vlastně MIORITIC je.
Poprvé jsme se s ním setkali v úžasné knize pana MVDr. Michala Císařovského -
" PES nekonečný příběh od pravěku do třetího tisíciletí ", s více jak devítisty stranami.
Mioritic nás začal zajímat! Po přečtení standardu a zjištění spousty dalších dostupných informací bylo rozhodnuto.
To je ten pravý hlídač! Dva roky čekání a Mioritic je na zahradě (no spíše v obýváku). Než se však uvelebil v obýváku
museli jsme vyřešit spousty dalších věcí. Mioritic pochází z Rumunska a určitě bude nejlepší když naše štěně
přivezeme právě ze země původu. Pak následovalo hledání chovatelské stanice, zamluvení štěněte (na které jsme
čekali dlouhé dva roky) a následné zaplacení zálohy. Pak jsme museli vyřešit další otázku, jak se k nám náš
vysněný pejsek dostane? U děláme si výlet a pojedeme do Rumunska autem! Bezva nápad, rychlá akce a můžeme
vyrazit (jedna cesta přes 1000 km)!
Znalost jazyka a nemusí to být zrovna rumunština byla trochu problém. Michal sice německy a anglicky rozumí,
ale jen v rámci pracovní náplně. Na tohle se opravdu necítil. Tak námi byla požádána naše kamarádka a
chovatelka Jana Petrová (chovatelská stanice
Orlický talisman), zda se náhodou nechce svést do Rumunska a zpět. Bomba, je pro každou akci! Teď už nám
nic nebránilo vyrazit na rumunské dálnice :o) !!!
Naše červené auto plně naložené bagáží, přepravkou na vysněné mimino a hlavně celá posádka je připravena vyrazit
směr Conop. Když jsme se někde zmínili, že jedeme do Rumunska tak nás každý varoval! Ježíši kam to jedete,
určitě se nevrátíte, zastřelí vás, okradou, zbijou! Trochu jsme byli vyděšeni, ale nechtělo se nám věřit, že by to
mělo být tak tragické.
Dobře, tak s sebou bereme bodyguarda Richarda (brácha Michala) a Janu, která bude naše anglická
spojka. To kdyby červené autíčko selhalo a potřebovali jsme vodu a chléb.
Vyrážíme v sobotu 31.7.2010, první noc trávíme na Zlatých Pískách v Bratislavě. O vyspání do
růžova se nedá vůbec mluvit, protože vedle v chatě byl mini trampský -folk festival. V neděli ráno vyrážíme přes
Maďarsko až do Rumunska.
Přes Maďarsko se jelo krásně, dálnice jsou nové nebo se budují. Zato v Rumunsku je to po pár metrech za hranicemi tragické.
Jejich dálnice vypadají jako naše silnice II.třídy a hlavně nesmíte odbočit. To už je pak na traktor a ne na Octavii.
( s tím konstruktéři Škoda nepočítali ). Hned první vesnice jsou chudé a lidé žijí i v plátěných přístřešcích u silnice.
Vidět tu můžete i koníky, kteří tahají povozy. Někdy nám připadalo, že se ve vesnicích zastavil čas. Staré domy
byly v silném kontrastu s novými honosnými vilami na kterých se přestalo pracovat.
Fotogalerie - Rumunsko
Od chovatelky máme přesné instrukce a tak se držíme pořád na " dálnici " a po cca 150 km čekáme na
chovatele, kteří nám pejska " přiblížili ".
Přijel! Naše miminko! No ono to už je asi batole, má 12 kg. Je úplně nejkrásnější!!!
Diana a Sorin ( chovatelská stanice Apuseni Kennel )
nám přivezli ukázat i jejich psí miláčky! Nádhera. Když jsme viděli auto ve kterém přijeli tak jsme pochopili proč jsme
měli zůstat na hlavní silnici.
Jana statečně překládala! Snažila se zjistit co nejvíc!
Hurá máme Mioritica v autě, pořád tomu nemůžeme uvěřit. Děkujeme Dianě a Sorinovi za to, že nám
štěně přiblížili a nemusíme až do Transilvánie, odkud náš Reason pochází.
Cesta domů - jedeme nonstop! Za pondělního ranního svítání přijíždíme do Srubů, aby se mohla Jana konečně vyspat.
No a pokračujeme dál, máme to domů ještě asi 100 km! Příjezd v 6,30! Jdeme spát, alespoň na pár hodin.
Unavení, nevyspalí, ale šťastní, že je doma náš Mioritic!
2.srpna 2010
Příjezd a první týden v novém domově
Ráno v 5.30 přijíždíme se štěňátkem domů, trocha spánku a večer už prohlíží pejska náš veterinář MVDr. Jiří Langer.
Vše je OK!
MIORITIC JE DOMA!
První dny nekomunikoval s nikým, nechtěl k nikomu jít. Ale lidí se nebál! On jen nepotřeboval ničí pohlazení a
drbání. Já jako velitelka smečky jsem mu stačila. Začala jsem z toho být v rozpacích, kdykoliv jsme měli štěně
tak to byl mazlík a nebránil se žádnému kontaktu s rukou.
Je zvláštní, ale už teď dává jasně najevo. DEJTE MI ČAS!
Seznamuje se se všemi kolem sebe. Fenky, králíci, kočky a kozy jsou okamžitě nejlepší kamarádi. Po třech dnech pozná, že si může
Michala s Michalkou " připustit k tělu ", patří do smečky.
Je zajímavé ho pozorovat, nemá problém s žádným zvířetem (ostatní psi, kočky, králíci, kozy), se všemi si
hraje. Neublíží ani maličkým králíkům, ale člověk na zahradě je vetřelec, nepřítel a toho prostě Mioritic
nepotřebuje.
Vážíme 12 kg.
9.srpna 2010
Druhý týden v novém domově
Navaro se mnou jezdí do práce a snažíme se o nenásilnou socializaci. No, je to prostě Mioritic a hlídání má v
genech. Je to úžasný medvídek jen nechce s nikým "mluvit".
Vážíme 13,5 kg.
16.srpna 2010
Třetí týden v novém domově
Tak už to má na zahradě vše zmapované (očůrané) a hlídá sám celou zahradu. Je to trochu sranda, takový
úžasný chlupáček a už je "drsný". Na procházce jsme udělali pár fotek.
Vážíme 18 kg.
23.srpna 2010
Čtvrtý týden v novém domově
Vymýšlí neustále lumpárny! Honí kočky - chce si hrát. Ničí boty a všechny násady od košťat máme rozžvýkané.
Vážíme 20 kg.
září 2010
První měsíc v novém domově
Tak čas utíká a Navaro je s námi už měsíc. Váží přes 20 kg a neustále s ním pracujeme (socializace). Vlastně se
učíme všichni, jak s ním pracovat a s tak úžasným plemenem žít.
Je naprosto skvělý, má v sobě zvláštní sílu a tu uplatňuje jen s rozvahou sobě vlastní.
říjen 2010
Utíká to! Pátý měsíc je za námi. Navaro chodí do psí školky, kde se mu moc líbí. Jen si jako jediný nehraje se
štěňaty,ale zkouší to s lidmi.
listopad 2010
Čekání na sníh.
prosinec 2010
Zima a -15°C, ale náš mazánek si užívá čerstvě napadaného sněhu. Vánoce se blíží.
březen 2011
Navaro se nám zamiloval do malého balónku, který zapoměla na zahradě kolie Luka. Je úplně v tranzu, když se
balónek kutálí z kopce dolů. Všude si ho bere sebou. Když se balónek zastaví na rovině tak je chudák
nešťastný, že se nekutálí.
31. březen 2011
Tak to máme doma pěkně rozdělené :o).
MICHAL MÁ NAVARU
JITKA MÁ NAVARA
3. duben 2011
Začínáme chodit na cvičák (konečně se na nás dostala řada)! Víme, že náš chlapeček asi nebude nikdy skládat
zkoušky z výkonu, ale poslouchat se musí :o) ! Vážíme 50 kg a měříme 70 cm.
17. duben 2011
11 měsíců a začínáme línat! Teda vyčesat takovou horu štěněčích :o) chlupů dá zabrat. Daří se to postupně.
Navaro je zlatíčko, při česání je moc trpělivý!
Navaro slaví 1.ROK
17. květen 2011
ČESKÝ JUNIORŠAMPION
22. květen 2011